Resultados Editorial "Saga Egmont" en Cuentos y leyendas

Císař se zajímá jen o to, jak vypadá. Všechny peníze utrácí za látky a kabátce a několikrát denně se převléká. Jeho marnivosti však využijí dva podvodníci, kteří se vydávají za krejčí. Tvrdí, že císaři ušijí ty nejkrásnější šaty - a navíc kouzelné! Lidé hloupí a neschopní vykonávat dobře svoji práci tyto šaty neuvidí. Samotný císař pochopitelně své nové, neexistující šaty nevidí, ale předstírá opak, aby si lidé nemysleli, že je hloupý či neschopný.

In het afgesloten dorp Momuto, wordt elke avond bij het kampvuur het mysterieuze verhaal van Lake Musoro verteld. De kinderen van het dorp zijn bang voor het wezen in het meer, waardoor ze wegblijven van het water. Dan verdwijnt de jonge Lima. Een lange zoektocht levert niets op, maar Safi, Lima’s zusje, wil het niet opgeven. Samen met haar beste vriend Romatu trekt ze door het woud om haar zusje te vinden. Zal ze haar tijdig vinden, of vindt het wezen Lima eerst? De Antwerpse Amina Laffet (1984) heeft zich van boekenverslinder ontpopt tot auteur.

Stará lucerna po dlouhých letech, kdy osvětlovala ulici, pomalu dosluhuje. Brzy má být rozhodnuto o jejím dalším osudu a ona má strach, že už není lidem užitečná a skončí v peci. V předvečer osudného dne ji však navštíví staří přátelé, díky kterým možná všechno dopadne úplně jinak... Václav Knop je český herec, dabér a režisér, známý například jako tělocvikář Jonáš ze seriálu Hospoda nebo jako doktor Zdeněk Vacek z populárního seriálu Slunečná.

U prašné cesty kvete malá sedmikráska. Nikdo si jí nevšímá, ale ona je šťastná. Má radost, že na ni svítí sluníčko, a ráda poslouchá zpěv ptáků. Zdá se, že její štěstí nemůže nic pokazit. Ale co si o ní asi myslí pyšné a vznešené květiny, které rostou v zahradě za plotem? Kterou z nich přiletí navštívit skřivánek? A jak to dopadne, když do zahrady přijde děvče s nožíkem? Hans Christian Andersen (1805-1875) byl dánský spisovatel, který se proslavil jako autor dětské literatury.

Když se císař v daleké Číně doslechne o slavíkovi, jehož zpěv opěvují moudré knihy, rozhodne se, že ho musí slyšet na vlastní uši. Vyšle své služebníky, aby mu zázračného ptáčka přinesli. Jak však najít malého ptáčka v tak rozlehlé zemi, jako je Čína? Václav Knop je český herec, dabér a režisér, známý například jako tělocvikář Jonáš ze seriálu Hospoda nebo jako doktor Zdeněk Vacek z populárního seriálu Slunečná.

Царят искал да намери подходящ за дъщеря му кандидат. Принцесата обаче била толкова надменна и горда, че отпращала всеки един. Един бил много слаб и висок, друг пък бил нисък и дебел. Накрая царят решил сам да избере мъж за дъщеря си. Първият просяк, който минел пред портите на двореца му, щял да получи принцесата за жена.

Живели веднъж трима братя. Нищетата и гладът им били толкова големи, че решили да тръгнат по широкия свят и да търсят щастието. Първият открил сребро, вторият злато, третият раница, шапчица и рогче. Не какви да е обаче.

Zlý čaroděj stvoří kouzelné zrcadlo, které zobrazuje pouze ošklivost. Chce jej odnést do nebe, ale zrcadlo se mu rozbije a jeho střípky se roztříští po celé zemi. Proniknou lidem do očí i do srdcí a tito lidé se potom stávají bezcitnými, protože nevidí krásu světa. Přesně to se přihodí malému Kajovi. Následující zimu opouští svoji kamarádku Gerdu a nastupuje do saní tajemné Sněhové královny, která si ho odveze do svého paláce. Gerda se však rozhodne Kaje zachránit a vydává se tak na dlouhou cestu plnou dobrodružství.

Co všechno se může přihodit, než se zvěsti o vytrženém pírku dostanou z jednoho slepičího kurníku do druhého? Přesvědčte se na vlastní uši, jakou spoušť dokáží natropit zvědavé slepice, pomluvy a pírko, které je v tom však úplně nevinně! Hans Christian Andersen (1805-1875) byl dánský spisovatel, který se proslavil jako autor dětské literatury. Mezi nejoblíbenější pohádky z jeho pera patří Malá mořská víla, Sněhová královna, Ošklivé káčátko, Princezna na hrášku nebo Císařovy nové šaty.

Přezůvky Štěstěny mají zázračnou moc - dokáží svého majitele přemístit nejen v prostoru, ale i v čase! Hrdinové této Andersenovy pohádky se však jeden po druhém přesvědčí, že špatně zvolená přání se mohou člověku pěkně vymstít... Hans Christian Andersen (1805-1875) byl dánský spisovatel, který se proslavil jako autor dětské literatury. Mezi nejoblíbenější pohádky z jeho pera patří Malá mořská víla, Sněhová královna, Ošklivé káčátko, Princezna na hrášku nebo Císařovy nové šaty.

Dva sousedé mají stejné jméno, a aby je lidé rozlišili, jednomu říkají Mikula a tomu druhému Mikulka. První je bohatý, má čtyři koně, ale je hloupý a závistivý. Druhý má koně jen jednoho, zato ale vyniká vychytralostí. Když mezi nimi jednoho dne dojde ke sporu, zabije Mikula jediného sousedova koně. Mikulka pak musí využít veškerý svůj důvtip, aby znovu získal nějaký majetek. Který z hrdinů vyjde z příběhu jako vítěz?

Hluboko v lese ve stínu vzrostlých stromů roste malý smrček. I někdo tak maličký však může mít velké trápení - závidí svým bratrům tyčícím se vysoko k nebi jejich výšku. Co by za ni dal! Jenže když se mu na Vánoce jeho přání opravdu vyplní, ukáže se, že splněná přání mohou být velice nebezpečná... Hans Christian Andersen (1805-1875) byl dánský spisovatel, který se proslavil jako autor dětské literatury.

Í ævintýrinu um Systkinin fjalla Grimmsbræður um örlög ungra systkina sem búa með föður sínum og göldróttri stjúpu. Þau eiga sér þá ósk að komast út og upplifa hina víðu veröld en stjúpan sér við þeim og leggur yfir þau bölvun. Ævintýri Grimmsbræðra eru löngu orðin þekkt um allan heim enda verið þýdd á fleiri hundruð tungumál. Þjóðsögur Grimmsbræðra hafa tekið töluverðum breytingum í aldanna rás án þess þó að missa upprunalegan boðskap sinn.

Aldraður konungur hyggst arfleiða syni sína að konungsríki sínu eftir sinn dag. Úr vöndu er að ráða því kóngurinn vill síður gera upp á milli þeirra. Hann ákveður því að láta happ ráða og sendir syni sína hvern í sína áttina til að finna og færa honum fallegasta dúkinn. Kóngurinn kastar þremur fjöðrum upp í loft. Fyrsta fjöðrin bar til austurs, önnur til vesturs og sú þriðja fór beint upp í loft og féll þar niður.

Í ævintýrinu um Bláa ljósið segir frá hermanni sem leystur er undan herskyldu sinni við konunginn, slippur og snauður. Á vegi hermannsins verður kona sem aðstoðar hann og gefur honum að borða. Konan reynist vera norn í dulargervi sem krefst þjónustu hermannsins að launum. Eitt af verkefnum hermannsins í þjónustu nornarinnar er að fara niður brunn og sækja blátt ljós. Hermanninn grunar nornina um græsku og þykist ekki finna ljósið en heldur því fyrir sjálfan sig.

Fátæk þjónustustúlka er á ferð um skóginn með húsbóndum sínum þegar ræningjar ráðast á þau. Þjónustustúlkan kemst undan en villist í þykkum skóginum. Kemur þá aðvífandi hvít dúfa sem færir henni lítinn gylltan lykil. Lykillin gengur að stóru tré þar sem stúlkan getur borðað allt sem hana langar í. Dúfan færir henni nýjan lykil að öðru tré og stúlkan nýtur þeirra lystisemda sem þar er að finna. Dag einn biður dúfan stúlkuna um að gera sér greiða. Hún biður stúlkuna um að finna hring hjá gamalli konu í skóginum.

Í ævintýrinu um Skraddarann ráðagóða segir frá ungri drambsamri kóngsdóttur sem lagði gátur fyrir alla biðla sína en engum þeirra tókst að ráða þær. Þegar litla ráðagóða skraddaranum tókst hið ómögulega, að ráða gátu kóngsdótturinnar, varð uppi fótur og fit í höllinni. Kóngsdóttirin leggur því aðra þraut fyrir skraddarann sem nú þarf að dvelja í bjarnarbúri eina nótt. Komist hann lifandi frá þeirri raun mun kóngsdóttirin standa við orð sín og giftast honum. Nú reynir á ráðagóða skraddarann gegn birninum ógurlega.

Í ævintýrinu um Fiðluleikarann furðulega segir frá hljóðfæraleikara sem leiðist óskaplega einveran í skóginum. Hann byrjar að spila á fiðluna sína og óskar í leið eftir félagsskap. Til hans koma úlfur, refur og héri sem öll eiga sér þá ósk heitasta að læra á hlóðfærið. Fiðluleikarinn kærir sig hins vegar ekki um félagsskapinn og þarf að finna leið til að losa sig við dýrin.

Í ævintýrinu um Úlfinn og kiðlingana sjö þarf geitamamma að skilja kiðlingana sína sjö eftir eina heima þegar hún fer út í skóg að leita að æti. Hún þekkir vel hætturnar sem leynast fyrir utan og varar kiðlingana við lævísa úlfinum sem býr úti í skóginum. Kiðlingarnir lofa að gæta sín og hleypa engum inn um dyrnar nema mömmu þeirra. Ekki leið þó á löngu þar til barið var að dyrum og dularfull rödd kallar og reynir að lokka þá til að hleypa sér inn.

Sagan af héranum og broddgeltinum er ein af þessum klassískum sögum þar sem sannast hið fornkveðna: dramb er falli næst. Hérinn, sannfærður um yfirburða fótafimi sína hittir broddgöltinn á göngu. Hérinn gerir grín að stuttfætta broddgeltinum og reytir hann til reiði. Broddgölturinnn stingur upp því að keppa við hérann í kapphlaupi og útkljá þannig deilur þeirra. Hérinn samþykkir og tekur að auki veðmáli broddgaltarins um hver komi fyrstur í mark enda fullviss um yfirburði sína og sannfærður um að hann muni sigra kapphlaupið.