Resultados de "Vlastimil Vondruška" en Todas las categorias

Třetí díl kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny renesančních Čech a Moravy. Tentokrát Jiřímu jeho představený nejvyšší komoří svěří vyšetřování velmi delikátního případu. V ženském klášteře v Doksanech dochází k podivným úmrtím jeptišek, s jejichž vysvětlením si nikdo neví rady. Aby bylo možné záhadu rozřešit, musí Jiřího pomocnice Rozárka naoko vstoupit do řádu.

Druhý díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny renesančních Čech a Moravy. Tentokrát zavede Jiřího Adama případ na hrad Velhartice, kde byly v časech krále Jiřího z Poděbrad na čas uloženy české korunovační klenoty. A jak se zdá, v oné době se stalo něco, co ještě po desetiletích vede zasvěcené k tomu, aby vraždili.

Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době mládí Přemysla II. V té době jeho otec Václav I. realizuje svůj politický sen - ovládnout prostřednictvím sňatku prvorozeného syna Vladislava rakouské země. Jenže Vladislav umírá a Přemysl se stane následníkem trůnu. Aby Přemyslovci udrželi rakouské země, musí se mladý princ oženit s Markétou Babenberskou, starší o více než třicet let. V boji za dynastický zájem i své osobní štěstí se Přemysl II. stává nekorunovaným vládcem zemí na sever od Alp.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Píše se rok 1266 a český král Přemysl II. Otakar podporuje slabého císaře Richarda Cornwallského. Za to obdrží úřad, který spravuje císařovo jmění na východ od Rýna, a vzápětí se s jeho tichým souhlasem zmocní Chebska. Tamní měšťané s tím nesouhlasí, ale nemají sílu, aby tomu zabránili. Vzápětí se vytasí s listinou, podle které půjčilo jejich město Cheb českému králi Václavovi I. obrovské množství peněz a tyto peníze jim České království stále dluží.

Vážený písař královské komory, Jiří Adam z Dobronína, se v mládí znal s ženou, která se později vypracovala na majitelku jednoho z nejproslulejších nevěstinců na Starém Městě pražském. Kdysi mu pomohla a nyní potřebuje pomoc sama. Přímo v jejím domě kdosi zavraždil zámožného šlechtice, vlivného člena královského dvora. Jiří Adam z Dobronína se spolu se svým pomocníkem bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou vydávají po stopách bezohledného zločince.

Díky králi Vratislavovi se České země staly poprvé významnou silou středoevropské politiky. Dramatický příběh z druhé poloviny 11. století vypráví na základě dochovaných historických pramenů o jeho dlouhém a pohnutém živ otě. První díl sleduje osudy pětice Přemyslovců, synů knížete Břetislava, svářících se o moc v Českých zemích. Ačkoli Vratislav není prvorozený a podle vůle svého otce se stává pouhým dědicem olomouckého údělu, starší Spytihněv ho oprávněně vnímá jako soupeře.

Vyšetřovatele královské komory Jiřího Adama z Dobronína osloví Václav Hrzán z Harasova, který nedávno koupil hrad Jenštejn. Svěří se mu s neurčitými obavami o svého mladšího bratra Mikuláše. Mladý šlechtic se podle všeho uchází o přízeň krásné Polyxeny, dívky ze znepřáteleného rodu Rendlů z Oušavy. Následujícího dne je Mikuláš zavražděn a to přímo v budově královské komory. Vyšetřováním tohoto neslýchaného zneuctění panovnického úřadu pověří Jiřího Adama z Dobronína.

Mladý rytíř Jiří Adam z Dobronína byl právě jmenován písařem Královské komory a jeho úkolem je dohlížet na pořádek v Údolí svatého Jáchyma, kde se podařilo nalézt stříbro. Do živelně vznikající osady se stahují horníci z druhé strany hor. Vidina rychlého zbohatnutí však přitahuje i mnohé, kteří nepřichází jen za čestnou obživou. Krátce po příjezdu Jiřího Adama dojde k vraždě šenkýře Margolda. Zdá se, že jde o banální zločin, jenže svědci hovoří o dvou démonech. Vyjde najevo, že obdobná vražda se stala před dvěma dny, kdy zemřel řeznický mistr.

I když se situace v Uhrách v polovině 16. století již trochu uklidnila a útoky Osmanů na nějakou dobu utichly, objeví se jiná nebezpečná a zdánlivě neřešitelná záležitost. Protože použití vojska je vyloučeno a rovněž vyslanec českého krále v Budíně má v tom ohledu ruce svázané, obrátí se královna Anna na královského písaře Jiřího Adama z Dobronína. Pán z Dobronína se rozhodne její prosbě vyhovět a vydává se na tajnou misi do Uher. Ale ještě dříve, než tam stačí dorazit, dojde k první vraždě, která cestu velmi zkomplikuje.

Píše se rok 1261. Přemysl II. Otakar podpoří v boji o trůn římského krále Richarda Cornwalského a za to má přislíben majestát, který mu propůjčuje rakouské a štýrské léno. Evropská diplomacie je však komplikovaná záležitost a tak Oldřich z Chlumu musí záhy poté ještě s několika dalšími významnými velmoži odjet německých Cách s tajným posláním. Jen co dorazí české poselstvo do města, je zavražděn osobní přítel Richarda Cornwalského a císařův komoří. Ze zločinu jsou obviněni čeští šlechtici v čele s Olřichem z Chlumu a uvězněni.

Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Nejde o žádnou vážnou rozmíšku a tak král očekává, že bude potvrzen a náležitě oslaven úspěšný výsledek vyjednávání. Pár dní po svém příjezdu se však jeden z českých šlechticů beze stopy ztratí. Je to o to víc znepokojivé, že o čtyři roky dříve tu stejně nevysvětlitelně zmizel jeho starší bratr.

Při vojenské výpravě do Horních Uher se vojskům krále Přemysla II. Otakara podaří obsadit slovenskou Nitru. Správy města se ujímá prokurátor Oldřich z Chlumu. Jednoho rána se na Dolní bráně najde oběšené tělo kanovníka nitranské kapituly. Nitrou se šíří panika, neboť je právě tato brána považována za prokletou. Kdysi zde za podivných okolností zahynula žena, obviněná ze spojení s ďáblem. Stopy vyšetřovatele zavedou k chrámu svatého Jakuba, další pátrání je však přerušeno vraždou. Oldřich z Chlumu má tři dny na odhalení a usvědčení zločince.

Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem odjíždí z rozkazu nejvyššího komořího spěšně do Litoměřic. Čeká na něj úkol, o němž mu jeho nadřízený odmítl cokoli prozradit. Litoměřický probošt ho po příjezdu pozve na tajnou schůzku s několika urozenými muži. Jistému alchymistovi Theobaldinovi se podle všeho podařilo transmutací kovů vyrobit zlato.

Písař královské komory Jiří Adam z Dobronína odjíždí jako vyslanec na dlouhou cestu ke dvoru anglické královny Marie. Společnost mu dělá krásná a inteligentní šlechtična Kateřina Dolanská, kterou poznal při svém vyšetřování v teplických lázních. Záhy se ukáže, že poslání Kateřiny, která se vyzná v diplomacii mnohem lépe než on, je ve skutečnosti úplně jiné.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína nalezne u dveří svého domu na Starém Městě pražském těžce raněného muže s ryšavými vlasy. Ještě než zemře, stihne Jiřímu Adamovi prozradit, že se chystá jakési spiknutí. Aby mohlo být jeho pátrání po vrazích úspěšné, rozhodne se Jiří Adam smrt onoho muže zatajit. Nejdříve však musí zjistit, jaké je jeho jméno a proč byl přítomen u všech událostí, které v poslední době otřásly Starým Městem. S pomocí svého služebníka bakaláře Petra a jeho ženy Rozárky pomalu začíná skládat střípky neuvěřitelného zločinu.

Nejvyšší hofmistr Zdeněk pozve do Posázaví na svůj hrad Šternberk divadelní společnost, aby sehrála pro panovníka představení o umučení svaté Doroty. Ferdinand I. Habsburský se vrací z Vídně do Prahy, protože se chystá zemský sněm a královna Anna vyjádřila přání svého muže překvapit a sama pro něj divadelní hru napsala. Jenže herečka, která měla ztvárnit mučednici, zemře doopravdy. Hofmistr se však domnívá, že zemřít měla jeho dcera. Jiří Adam z Dobronína , který je na hradě také hostem, se pouští do diskrétního vyšetřování případu.

Při diplomatických jednáních ve slezské Vratislavi zmizí vyslanec českého krále. Na příkaz Přemysla Otakara II se proto do Polska vydává královský prokurátor Oldřich z Chlumu i v doprovodu své ženy Ludmila, velitele Diviše a panoše Oty. Protože jde o delikátní diplomatickou misi, Oldřich z Chlumu raději volí přestrojení. Jakmile však dorazí na místo, dojde k vraždě, která nejen že pátrání zkomplikuje, ale odvede jejich pozornost zdánlivě úplně jiným směrem.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína se spolu se svými pomocníky Petrem a Rozárkou vydávají z rozkazu nejvyššího královského komořího Jana Popela z Lobkovic až na vídeňský císařský dvůr. Jejich úkolem je vypátrat špeha, který se vloudil do nejvyšších kruhů české šlechty a hrozí, že před blížícím se zemským sněmem prozradí nepovolaným důležité informace. Jiří Adam z Dobronína musí brzy čelit dvorským intrikám a sérii nebezpečných situací. Zdá se, že špeh, jinak zvaný „tichý jazyk“, může být kdokoli z mocných šlechticů...